MěstoPaskov
Město Paskov, pod které patří i část Oprechtice, se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na spojnici Ostravy a Frýdku-Místku. V nedávné historii (do roku 1918) bylo hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Krmelín, Nová Bělá a Hrabová. Poslední dvě jmenované obce se již nacházejí v okrese Ostrava.
Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Počet obyvatel je 3 913 (stav k 1.1.2024). více...
Město Paskov, pod kterou patří i část Oprechtice, se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na spojnici Ostravy a Frýdku-Místku. V nedávné historii (do roku 1918) bylo hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Krmelín, Nová Bělá a Hrabová. Poslední dvě jmenované obce se již nacházejí v okrese Ostrava.
Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Počet obyvatel je 3 913 (stav k 31.12.2023).
Mezi zajímavosti města patří především zámek, jehož vznik sahá až do 14. století, obklopený unikátním parkem, který je pod ochranou NATURA 2000. Dále pak kostel sv. Vavřince, fara z první poloviny 18. století a stejně stará dřevěná sýpka, několik soch a kašna z druhé pololoviny 18. století, v Oprechticích pak kaple sv. Kříže.
Město Paskov leží na přechodu z ostravské průmyslové aglomerace do Beskyd. Na konci osmdesátých let byl Paskov nejprůmyslovější obcí v tehdejším Československu, v obci bylo téměř 8000 pracovních míst. K nejdůležitějším podnikům patřily: Důl Paskov, Biocel, Důlní průzkum a bezpečnost, Sodovkárna R. Sýkory, Skleníkový areál, panelárna Prefa Paskov, sklad Barumu. Obyvatelé Paskova dojížděli rovněž do Nové huti Ostrava-Kunčice, Vítkovických železáren, textilních závodů Slezan ve Frýdku-Místku aj.
Dnes je struktura zaměstnanosti značně členitější. Všechny velké podniky snížily počty zaměstnanců, naproti tomu vzniklo mnoho nových podnikatelských subjektů. V současné době patří mezi významnější zaměstnavatele na katastru města především Lenzing Biocel Paskov a.s., pila Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., Green Gas DPB a.s., Sodovkárna R. Sýkora, Pekárna Martina s.r.o., Svopex, Skanska, Scania a mnoho dalších menších soukromých firem.
Území města Paskov má rovinatý charakter s mírným stoupáním od severu k jihozápadu proti proudu řek Ostravice a Olešné a je tvořeno jejich aluviální nivou s nadmořskou výškou v rozpětí +245 až +282 m. Území obce Oprechtice, které je plošně velmi malé, navazuje na část města Paskov, která je označována jako Břehy a její nadmořská výška se pohybuje v rozpětí +268 až +282 m.
Přes katastrální území města Paskov vedou tyto silnice:
1. třídy - č. R/56 Ostrava - Paskov - Frýdek-Místek
Paskov rovněž leží na železniční trati Ostrava – Val. Meziříčí s vlastní železniční zastávkou.
Klimatologický ráz území obce je závislý na celkovém geomorfologickém charakteru širšího okolí. Množství srážek je ovlivněno polohou území vůči Moravskoslezským Beskydám, které vytvářejí překážku proti severozápadním větrům. Z dlouhodobého pozorování v minulých letech byly odvozeny celkové průměrné množství srážek za rok činí 796 l/m2.
S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří
13,5 12,4 3,2 1,6 9,6 27,4 11,8 3,9 16,6
Území obcí Paskov a Oprechtice náleží do povodí řeky Ostravice, která se vlévá do řeky Odry. Ostravice je v celé délce průtoku regulována a předělena několika stupni obdobně jako říčka Olešná, která se připojuje jako levý přítok Ostravice v severní části Paskova. Průtočné množství vody říčky Olešné před ústím do Ostravice činí 0,88 m3/sec, průtočné množství v Ostravici před soutokem s Olešnou je 10,6 m3/sec. Tyto údaje jsou ovlivněny retenčním účinkem vodních nádrží: Šance - Řečice na řece Ostravici, Olešná na říčce Olešné, Baška na potoce Baštice, Morávka na řece Morávka. Vedlejší místní vodoteče jsou potoky Říčka, Mlýnský náhon, Ščučí a Lesní potok. Před výstavbou vodních nádrží docházelo k častým povodním, které byly velmi rozsáhlé a působily značné materiální škody. Největší povodně ve 20. století byly v letech 1913, 1940 a naposled v r. 1997.
