Město Paskov, pod které patří i část Oprechtice, se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na spojnici Ostravy a Frýdku-Místku. V nedávné historii (do roku 1918) bylo hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Krmelín, Nová Bělá a Hrabová. Poslední dvě jmenované obce se již nacházejí v okrese Ostrava.
Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Počet obyvatel je 3 913 (stav k 1.1.2024). více...
Pština (polsky Pszczyna) je město v jižním Polsku, ve Slezském vojvodství. Má cca 26 tisíc obyvatel a je okresním městem stejnojmenného okresu. Do konce první světové války bylo součástí Německa, resp. Pruska, po první světové válce se stalo součástí samostatného Polska.
Paskov navázal s Pščinou kontakt v září 2016, a to na základě předběžného doporučení sekretariátu Regionu Beskydy pro možnou přeshraniční spolupráci. Obě města disponují zámkem. Zámek v Pščině a atraktivity v jeho okolí (zahrada zubrů, zámecký park, regionální muzeum atd.) je přitom vyhledávaným turistickým cílem. Jde původně o sídlo zámožného knížecího rodu Hochbergů a je někdy označován jako polské Versailles.
Paskov se po navázání spolupráce dohodl s vedením Pščiny na realizaci dvou projektů. První proběhl pod názvem „Vzájemnou spoluprací k vzájemnému poznání: Pszczyna-Paskov“ od března 2017 do února 2018. V rámci něj byla na paskovském zámku především instalována stálá expozice „Galerie erbů držitelů Paskova“. Doprovodnými aktivitami bylo natočení propagačního filmu „Paskov – místo pro poznání, pohodu a odpočinek“, vydání několika tištěných propagačních materiálů a pracovní setkání zástupců vedení města i spolků z Paskova v Pščině. Při něm Paskované navštívili také zmíněný pščinský zámek.
Druhý projekt byl realizován během celého roku 2019. Výstupem byly některé stavební úpravy v přízemí zámku, které zpřístupnily jeho prostory osobám na vozíku a instalace stálé výstavy „Modely dřevěných kostelů, kaplí a zvoniček Těšínska a severovýchodní Moravy Jana Blizňáka“. Doplňkovými výstupy byly opět propagační aktivity – film o autorovi modelů, zprovoznění dotekového monitoru s informacemi o objektech, které jsou modely na výstavě zastoupeny, velkoplošné mapy věnované dřevěným stavbám a zajímavostem a leták k výstavě.

Zpracoval: Ing. Miroslav Lysek
Další společné projekty v roce 2025:
Lašský skok / "Lašský skok" (Laski skok - taniec).
Etnoturistika na polsko-českém pomezí
Město Turzovka je odedávna přirozeným centrem kulturního a společenského dění Horních Kysúc. Jsou tu nejen historické památky a městské zajímavosti, ale i okolní nedotčená příroda, která v létě i v zimě nabízí kouzelná zákoutí jako stvořená pro romantické procházky i aktivní turistiku.
Turzovka leží na řece Kysuci, obklopená vrchy Beskyd a Javorníků, v blízkosti hranic s Polskem a Českou republikou. Město má bohatou historii – první písemné zmínky pocházejí z let 1580–1598, zatímco zakládací listina byla vydána 21. února 1602 uherským palatinem Jurajem Turzem. Statut města získala Turzovka až v roce 1968. Zajímavostí je, že do roku 1954 byla se svými 14 tisíci obyvateli největší obcí v bývalém Československu.
K nejvýznamnějším památkám patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní stavba z roku 1759, zdobená obrazy J. Božetecha Klemense. Turzovka je také jedním z center tradičního drotárství. Připomíná to bronzový památník „Drotár a džarek“ od akademického malíře Miroslava Cipára, který byl odhalen v roce 1998 u příležitosti 400. výročí založení města. Ve stejném roce se uskutečnilo i první Světové setkání Turzovčanů, které se od té doby pravidelně opakuje každé čtyři roky v rámci známých Beskydských slavností.
SPOLEČNÉ PROJEKTY:
Město Paskov navázelo spolupráci s městem Turzovka v roce 2023 formou společného přeshraničního projektu „Poznávejte klenoty v česko-slovenském pohraničí“.
V roce 2025 pokračuje spolupráce dalšími projekty:
Společně a online v česko - slovenském pohraničí