Město Paskov, pod které patří i část Oprechtice, se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na spojnici Ostravy a Frýdku-Místku. V nedávné historii (do roku 1918) bylo hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Krmelín, Nová Bělá a Hrabová. Poslední dvě jmenované obce se již nacházejí v okrese Ostrava.
Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Počet obyvatel je 3 913 (stav k 1.1.2024). více...
Kácení – Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a Oznámení o kácení dřevin
Kácení dřevin rostoucích mimo les, tj. na nelesních pozemcích.
Všechny dřeviny jsou chráněny zákonem před poškozováním a ničením.
Kácení stromů a keřů (dále jen ,,dřevin“), které rostou na nelesních pozemcích a splňují limity dané zákonem podléhá povolení příslušného orgánu ochrany přírody (dle §8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Povolení ke kácení dřevin, není potřeba pouze v případě, že se jedná o:
POZOR, uvedené výjimky ovšem neplatí v případě, že dřeviny, nebo zapojené porosty dřevin jsou součástí významného krajinného prvku, nebo stromořadí, nebo byly vysazeny jako náhradní výsadba uložená ve správním řízení (dle § 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.).
Povolení ke kácení dřevin není potřeba také v případech, kdy je stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví osob, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (tzv. kácení v krajní nouzi dle §8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.). Jedná se o výjimečné případy, řešící aktuálně vzniklý stav, kdy hrozí nebezpečí z prodlení (např. rozlomení stromu po zásahu bleskem či vlivem námrazy, či vývrat při silném větru apod.). Ten, kdo kácení provede je povinen oznámit tuto skutečnost do 15 dnů od jeho provedení orgánu ochrany přírody (Magistrát města Frýdku-Místku), včetně podání důkazu, že byly splněny podmínky pro tento postup (podrobná fotodokumentace např.).
Dále není povolení třeba ke kácení dřevin z důvodů uvedených v §8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (Magistrát města Frýdku-Místku), který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.
Žádost: orgánu ochrany přírody musí být podána písemná žádost, včetně všech povinných náležitostí (viz formulář). Na základě tohoto podání je zahájeno správní řízení. Součástí tohoto řízení je i ústní jednání spojené s ohledáním dřevin na místě. Poté je vydáno rozhodnutí, jehož vykonatelnost je možná až po nabytí právní moci.
Oznámení o kácení: oznámení musí být podáno písemnou formou se všemi povinnými náležitostmi, které jsou obdobné jako u žádosti (viz. formulář). V případě, že orgán ochrany přírody vyhodnotí podané oznámení jako neodůvodněné, proběhne správní řízení totožně jako u žádosti.
Podáním písemné žádosti se všemi zákonnými náležitostmi (viz formulář).
Žádost o povolení ke kácení musí obsahovat krom obecných náležitostí dále tyto povinné přílohy:
Dále lze připojit nepovinné přílohy jako např. fotodokumentaci dřevin, o které je žádáno, odborný posudek, dendrologický průzkum apod.
Výpis z katastru nemovitostí není nutné přikládat v případě, že vlastnické právo či nájemní nebo uživatelský vztah k pozemku lze ověřit v katastru nemovitostí.
Na ústní jednání spojené s ohledáním dřevin na místě je nutné mít s sebou průkaz totožnosti (či plnou moc od žadatele pokud nebyla dodána již dříve).
Formuláře jsou k dispozici v tištěné podobě na městském úřadě nebo v elektronické podobě ZDE
U žádostí o povolení kácení dle §8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. rozhodne správní orgán v jednoduchých případech zpravidla do 30 dnů od zahájení řízení, tj. od podání žádosti. Ve zvláště složitých případech pak do 60 dnů od zahájení řízení.
Účast na svolaném ústním jednání spojeném s ohledáním věci na místě a s tím související umožnění vstupu na pozemek, na kterém se dřeviny nacházejí. Dále pak součinnost při doplňování chybějících podkladů.
email : vladislava.lyckova@mesto-paskov.cz
ID datové schránky : dd9bb58
Žádost je možné podat kdykoli v průběhu roku. V případě žádostí o povolení kácení listnatých dřevin je vhodnější podávat žádost v době jejich plného olistění, aby orgán ochrany přírody mohl lépe při místním ohledání vyhodnotit aktuální vitalitu dřeviny.
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, kdy dochází k přirozenému útlumu jejich fyziologických a ekologických funkcí. Kácení v době vegetačního klidu se volí s přihlédnutím k ekologickým (produkce pylu a semen, biotop živočichů, především hmyzu a ptáků), hygienickým a estetickým funkcím, které dřeviny na daném místě během roku plní. V našich geografických podmínkách je za období vegetačního klidu zpravidla považováno období od 1. 11. do 31. 3.
Ořez stromů nepodléhá povolení orgánu ochrany přírody. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona je povinností vlastníků péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování. Při ořezu stromu je ovšem zapotřebí postupovat šetrně a odborně, respektovat druh dřeviny, přirozený habitus a přirozené větvení koruny, aby nedošlo k jeho trvalému poškození či následnému odumření. Za tzv. nedovolený zásah do dřeviny může být orgánem ochrany přírody uložena pokuta. Takovým nedovoleným zásahem může být např. radikální redukce výšky jehličnanů (tzn. „zakrácení“ smrku odříznutím jeho vrcholové části).
Kácení suchých stromů také podléhá povolení orgánu ochrany přírody. Důvodem je to, že i zcela suchý strom může být významným biotopem pro zvláště chráněné živočichy (např. netopýři, hmyz, ptáci hnízdící v dutinách).
Plošné kácení „náletů“ je posuzováno jako kácení zapojeného porostu dřevin (tj. porost dřevin, ve kterém se jejich nadzemní části vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají). To znamená, že v případě, kdy je celková výměra souvisle káceného porostu dřevin větší, než 40 m2, podléhá povolení orgánu ochrany přírody bez ohledu na to, jaký je původ tohoto porostu, či jaká je druhová skladba dřevin, které jej tvoří.
Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Vlastní povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.
Pro povolování kácení dřevin pro účely stavebního záměru platí stejné podmínky jako pro povolování kácení dřevin rostoucích mimo les, včetně stejného okruhu případů, které jsou z režimu povolování kácení vyňaty.
Žádost o závazné stanovisko ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru musí obsahovat stejné náležitosti jako žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les (včetně všech povinných příloh).
Kontakt: